Osobní finance a finanční poradci, díl 5. - Životní pojištění 1/2
Dnes se zaměřím na nejsložitější a přitom velmi běžný finanční produkt a to na Životní pojištění. A aby toho nebylo na někoho příliš zdlouhavé, rozdělíme si to hezky na dvě části. Zkusím nastínit postupně všechna rizika, na která se dá pojistit, tedy úmrtí, trvalé následky úrazem, invalidita, nemocenská, denní odškodné nezbytného léčení, hospitalizace a velmi vážné onemocnění. I když je to velice nudné a někdy nesrozumitelné, rozhodně se vyplatí dát si práci s přečtením pojistných podmínek, možná se nakonec budete divit, co vše si pojišťovna z plnění vyloučí.
Dávejte pozor na vyvolání strachu, je to hodně silná emoce, kterou v nás dokážou vyvolat reklamy a sami poradci. Strach pouze odvádí naši pozornost na něco, co třeba ani nepotřebujeme. Nepodléhejte ani zbytečné panice, kdy se lidé kolikrát pojišťují na aktuální mediálně známé hrozby a přitom ty jsou již v základu sjednané. Dobrý poradce se tedy pozná i tak, že nestraší, ale zhodnocuje skutečná rizika. Pojistka musí mít smysl, pojišťujeme jen významná životní rizika. Je přeci daleko horší přijít jednorázově o 100 000, než přijít 100x o 1000 Kč v průběhu let. Malé škody tedy nepojišťujeme (pokud nejsem opravdu neskuteční smolaři, co si lámou kosti cestou do práce). Pojištěním malých rizik platíme jen zbytečně velké pojistné.
Pojistka musí mít SMYL, má být za rozumnou CENU a měla by umožňovat změny v průběhu trvání a reagovat na změnu životních cyklů, být tedy FLEXIBILNÍ. Analytik Dušan Šídlo považuje optimální cenu pojistného ve výši 5% z čistého příjmu nebo zisku. Jádrem asi všech životních pojistek je pojištění smrti, případně smrti a dožití. Dožití znamená vyplacení sjednané částky na konci smlouvy. Jde tedy o pojistku se spořením.
Obrázek se svolením cooldesign / FreeDigitalPhotos.net
Pojištění smrti
Je potřeba si uvědomit, proč se nechat pro případ smrti pojistit. Není to proto, aby na něčí smrti někoho jiný vydělával. Pojistka slouží vždy k zajištění osob, které byly na pojištěném finančně závislé. Z toho tedy vychází, že mimo aktivní věk, nebo pokud nemáme děti a rodinu, případně nějaké další závazky a dluhy, není potřeba být pojištěn. Ve většině pojistných smluv pojištění pro případ smrti musí být sjednáno, volíme tedy minimální částku. Stejně tak mimo aktivní věk, kdy už jsou děti soběstačné, může naši současnou pojistku srazit na minimum, jinak platíme zbytečně pojistné, byť na finanční pomoci není nikdo závislý.
Pokud ale máme rodinu, děti a další závazky, je téměř nutné se nechat pojistit. Statisticky je spočteno, že po smrti partnera si ten druhý najde nového do 3-5 let. Někdo si bohužel nenajde už nikoho. Pokud tedy chceme odhadnout optimální výši pojistné částky, bude se pohybovat někde kolem 1-3 ročních platů pojištěné osoby anebo výdajů rodiny za 5 let. Minimálně alespoň 500 000 Kč. Naprostým nesmyslem je pak pojištění velmi mladých lidí a dětí. Zde je riziko smrti hodně malé, a pokud jsou zdraví, tak nemá cenu se předpojišťovat. Navíc pokud na nich není vůbec nikdo finančně závislí. Dokonce pojištění dětí do 3 let není legislativně možné a i v pozdějším dětském věku je to spíše neetické.
Toto pojištění nekryje však jakákoli úmrtí, vyloučeno bývá sebepoškozování a válečné konflikty. V případě rodinné pojistky, tedy pokud je více osob pojištěno na jedné smlouvě, při úmrtí hlavní pojištěné osoby zaniká celá smlouva.
Invalidita
Dnes se rozlišují 3 stupně invalidity a přiznává se až po roce trvání snížené pracovní schopnosti. Některé pojišťovny pak mají podmínku plnění až po roce od přiznání invalidního důchodu, tedy celkově až po 2 letech od doby, kdy člověk do invalidity spadl. I když si to málo lidí uvědomuje, statistika hovoří jasně, riziko invalidity je významně vyšší, než riziko smrti. Především pak u mladých lidí. Přesto je toto riziko hodně podceňované. Invalidita vzniká nejvíce z vážných onemocnění, duševních poruch a méně pak z úrazů. Taky pozor na to, že invalidní důchod člověk dostane, jen pokud určité roky platí sociální pojištění, tedy, že někdy pracoval. Člověk 26-28 let musí odpracovat 4 roky, nad 28 let musí odpracovat 5 let, do této doby se počítá i studium na střední a vysoké školy. Invalidita se týká i dětí. V 60% nemocí, 35% vrozených vad a 5% ostatní důvody. Ty pak mohou dostat invalidní důchod až dosažením plnoletosti.
Musíme si uvědomit, že invalidní člověk nejen že přichází o své příjmy, ale navíc se zvyšují jeho výdaje na přestavbu bytu, úpravu nebo koupi auta, rehabilitace, ošetřovatele apod. Proto při pojišťování invalidity vycházíme nejlépe ze 1,5 násobku pojistné částky pro případ smrti. Nebo aby plnění poskytovalo alespoň 60-80% původních příjmů. Dnes je průměrný republikový invalidní důchod 1. stupně 6 000 Kč, 2. stupně 6 100 Kč a 3. stupně 9 000 Kč. Konkrétně pak třeba pro hrubý měsíční příjem 25 000 Kč se dne přiznává 11 400 Kč invalidní důchod a pro 30 000 Kč pak 11 800 Kč. Výhodou je, že invalidní člověk si může dál vydělávat a o invalidní důchod nepřichází.
Plnění pojišťovny dělí na dva typy. Jednorázovou výplatu vysoké částky nebo jakousi měsíční rentu. Jednorázová výplata má výhodu v tom, že pokud Vám invalidní důchod stát sebere, o nic nepřijdete. V případě měsíční renty je Vám ukončeno vyplácení a toto pojištění zaniká. Optimální by se tedy jevila nějaká jednorázová částka pro vzpamatování se a pak měsíční renta dorovnávající invalidní důchod do požadované výše. Některé pojišťovny pojišťují jen na 3. stupeň, jiné na 2. +3. stupeň.
Pozor taky na možné výluky, jako jsou plnění třeba až po dvou letech od sjednání pojistky, někde jsou vyčleněny úrazy, jedy, imunotoxické látky, HIV a Aids, nemoci z povolání nebo vrozené vady.
Když to shrnu, pojištění invalidity je významnější a potřebné pro větší okruh lidí a vzniká především vlivem nemoci. Není špatné si sjednat pojištění placení pravidelných investic. To pak pojišťovna platí všechny Vaše investice až do sjednané výše (penzijko, investování, spoření).
Pracovní neschopnost
Jedná se o pojištění výpadku příjmů v době pracovní neschopnosti. Na tomto připojištění bychom neměli vydělávat, pouze by mělo dorovnat rozdíl mezi čistou mzdou a nemocenskou. Například: Hrubá mzda 25 000 Kč se rovná čisté mzdě 20 262 Kč a té odpovídá nemocenská 13 140 Kč. Samozřejmě můžou vzniknout náklady na léky a rehabilitaci. Chybí nám tedy 7 122 Kč, denně při 20 pracovních dnech 356 Kč, na tuto částku tedy bude pojištění.
Toto pojištění je vhodné pro lidi, kteří nemají dostatečnou finanční rezervu, a výpadek příjmu je přímo ohrožuje. Pokud máme finanční rezervu i na dlouhodobou pracovní neschopnost několik měsíců až rok, tak toto pojištění nepotřebujeme. Navíc toto pojištění zrušte při mateřské a rodičovské dovolené, protože plnění stejně nebude vypláceno. Volte delší doby karence, kdy třeba 2 měsíce používejte krátkodobé finanční rezervy a až od dvou měsíců by přišlo plnění od pojišťovny. Počítejte také s tím, že pojišťovny vyplácejí až po ukončení nemocenské. Při dlouhodobé nemocenské lze zažádat písemně o vyplacení zálohy po 1-3 měsících.
Karenční doba je doba mezi uznáním nemocenské od lékaře a dnem, od kdy bude pojišťovna plnit. Karence 21 dní tedy znamená, že musíte být na nemocenské 21 dní a až od 22. dne začne pojišťovna plnit. Do výluk pak běžně patří těhotenství, sebepoškozování, alkohol, pracovní úraz, lázně a léčebné pobyty.
Pokračování příště...
>> Líbil se Vám článek? Ohodnoťte mě <<